7 věcí, které mi pomohly zvládnout mateřskou v klidu (i když to někdy bylo na hraně)

Byly dny, kdy jsem měla pocit, že na mateřské jen přežívám.

Byla jsem zvyklá pracovat na manažerské pozici, často i dlouho přesčas. Říkala jsem si, že mateřskou přece zvládnu hravě. Jedno dítě přece nemůže být náročnější než vedení celého týmu.

Jenže na takovou změnu života vás sotva někdo připraví.

Z práce jsem byla zvyklá plánovat. Na mateřské ale najednou žádný plán nefungoval. Přijít někam včas s miminkem byl výkon hodný medaile.

A představa, že přijdu domů a budu si dělat, co chci?
Tak ta se rozplynula hodně rychle.

Místo toho jsem často přemýšlela, jak to udělat, abych vůbec zvládla celý den… a večer nepadla vyčerpáním.

Postupně jsem si ale našla pár věcí, které mi pomohly to celé zvládat s větším klidem.

1. Vytvořit si malé rituály

Jedna z prvních věcí, která mi došla, byla, že všechno pod kontrolou mít prostě nemůžu.
A že nemusím čekat na „dokonalý den“. Stačí pár malých věcí, které mi ho pomůžou zvládnout.

Nejvíc jsem to pocítila večer.

Znáš ten pocit, kdy uspáváš dítě hodinu a půl, ono ti skáče po hlavě, zkoušíš všechno možné… a nic nefunguje?
Někdy u toho dokonce usneš dřív ty než tvoje dítě...

Právě v těchto chvílích mi došlo, že potřebuju změnit přístup.

Začala jsem si tvořit drobné ranní a večerní rituály s miminkem.
Najednou měl den aspoň nějaký řád.

Rána měla úplně jiný průběh. Díky tomu jsem měla větší přehled a dítě bylo spokojenější.
A večery? Ty se postupně začaly zklidňovat.

Dítě usínalo rychleji a s větší jistotou a celý večer najednou probíhal pohodověji.
A přitom stačilo jen pár jednoduchých kroků.

2. Přestat bojovat s realitou

Neměla jsem úplně jasnou představu, jak bude mateřská vypadat.
Ale s pár věcmi jsem tak nějak počítala.

Že dítě bude spát, když má spát.
Že budu mít uklizeno a ideálně i navařeno.
Že budu v pohodě… a že si to budu každý den užívat.

A pak přišla realita.

Dítě nechtělo spát.
Domov byl často vzhůru nohama.
A já byla unavená z nedostatku spánku.

Takhle to šlo několik měsíců.

A já přemýšlela, co dělám špatně.
Jestli by to někdo jiný zvládl líp.
Jestli na to vůbec mám.

Postupně mi ale došlo, že problém není v tom, jak to je…
ale v tom, jak moc se tomu snažím bránit.

Ve chvíli, kdy jsem přestala bojovat s tím, že by to „mělo být jinak“, se mi ulevilo.

Přijala jsem, že některé dny jsou prostě takové, jaké jsou.

A že si i v těch náročnějších dnech můžu najít něco malého, co mi ten den aspoň trochu zpříjemní.

3. Vnímat pláč dítěte jako sdělení

Jedna z nejtěžších věcí na mateřské je poslouchat pláč.

Někdy zabere všechno hned.
A někdy můžeš zkoušet cokoli… a nepomáhá nic.

A ten zvuk?
Drásá nervy i hlavu.

Příroda to ale zařídila chytře.
Pláč je natolik silný, aby tě přiměl reagovat co nejrychleji.

Postupně mi hodně pomohlo pochopit jednu zásadní věc: pláč není zlobení.

Je to jediný způsob, jak dítě komunikuje.

Neumí říct, co potřebuje.
Neumí to vysvětlit.
Jen to dává najevo tak, jak to v tu chvíli umí.

Ve chvíli, kdy jsem tohle přijala, začala jsem na pláč reagovat jinak.
S větším klidem. S větším pochopením.

A paradoxně to pomohlo i mně.

4. Najít si chvíli pro sebe (i malou)

Každý má jiné podmínky.
Někdo má pomoc, někdo je na všechno sám.

O to víc jsem si ale začala uvědomovat, že je důležité nezapomínat na sebe.
Protože když je spokojená máma, je spokojené i dítě.

Postupně jsem pochopila, že nemusím čekat na ideální podmínky.

Stačí i malá chvíle.

Třeba jen 5 minut pro sebe.
Chvilka ticha. Krátký odpočinek.

Právě tyhle malé momenty mi pomáhaly cítit se o něco líp.

5. Přijmout, že některé dny jsou jen o přežití

Dlouho jsem měla pocit, že bych měla zvládat víc.
Být víc v pohodě.

Přišly ale dny, kdy jsem byla večer jen ráda, že jsem to vůbec nějak zvládla.
A právě v těch chvílích jsem měla pocit, že to nezvládám tak, jak bych měla.

Tyhle dny ve mně dlouho vyvolávaly pocit bezradnosti.
Postupně mi ale došlo, že i tenhle pocit je součást mateřství.

Hodně mi pomohlo se večer zastavit a uvědomit si, co všechno jsem ten den zvládla.
Protože přes den mi v tom shonu často připadalo, že jsem neudělala vůbec nic.

Ale když jsem se nad tím zpětně zamyslela, bylo toho víc, než se na první pohled zdálo.
Každé přebalení, každé uspání, každé utišení… to všechno se počítá.

Najednou ten den dával větší smysl, než jsem si původně myslela.

6. Pohyb jako restart hlavy

Před otěhotněním jsem hodně sportovala.
Byla to běžná součást mého života.

Dlouho jsem měla pocit, že když už se hýbat, tak pořádně.

S miminkem už to ale bylo úplně jiné.
Obzvlášť ve dnech, kdy jsem byla nevyspaná a měla třeba jen 30 minut času.

A právě tehdy jsem narážela na to, že na mateřské na to často není prostor.

Několik měsíců jsem se do pohybu musela nutit.
Střídala jsem procházky a občas i běh s kočárkem.

Postupně mi ale došlo, že to nemusí být dokonalé.
Nemusím na sebe mít tak velké nároky.

Stačí málo.

Vždycky jsem měla radši cvičení, ale na mateřské jsem se postupně naučila ocenit i menší pohyb během dne.

Každá minuta se počítá.

A právě díky těmhle malým momentům jsem se cítila aspoň o kousek líp.

7. Nechtít být perfektní

Dlouho jsem měla pocit, že bych měla všechno zvládat perfektně.
Mít uklizeno. Mít navařeno. Prostě mít všechno pod kontrolou.
A ideálně ještě v klidu a s úsměvem.

Jenže tahle snaha mě postupně spíš vyčerpávala.
Čím víc jsem se snažila všechno zvládat dokonale, tím víc jsem měla pocit, že nestíhám.

Postupně jsem pochopila, že nemusím být perfektní máma, abych byla dobrá máma.

Stačí přijmout, že ne všechno bude vždycky podle představ.

Někdy není uklizeno.
Někdy není navařeno.
A některé věci prostě počkají.

Jsem jen člověk.
A to úplně stačí.

✨ Závěr

Těch věcí, které mi pomohly, bylo mnohem víc.

Postupně jsem si je začala zapisovat a dávat dohromady, abych se k nim mohla vracet i ve dnech, kdy to bylo těžší.

A právě díky tomu jsem si začala nacházet víc klidu i v situacích, které mi dřív přišly nezvládnutelné.

Pokud cítíš, že by se ti hodilo mít v tom víc klidu a nějaký jednoduchý systém, jak to celé zvládat, všechno jsem to sepsala podrobněji do e-booku Klidné dny s miminkem.

Mohlo by vás zajímat: