První příkrm je pro mnoho rodičů velká událost.

Možná už máš doma první lžičku, kterou jsi vybírala snad déle než vlastní příbor, protože přece musí být pro miminko co nejbezpečnější. K tomu misku, bryndák a možná i pár představ o tom, jak bude první ochutnávání probíhat.

Jenže pak přijde ta hlavní otázka:

Čím vlastně začít?

Mrkví?

Dýní?

Cuketou?

Kolik toho připravit? Kolik má miminko sníst? Je potřeba každý den vařit něco jiného? A co když jídlo odmítne a ty nebudeš mít připravenou žádnou jinou variantu?

Dobrá zpráva je, že neexistuje jeden jediný správný jídelníček, podle kterého musíš postupovat. Ta horší je, že na internetu najdeš tolik různých a často i protichůdných doporučení, že může být těžké poznat, co je skutečně důležité a co už je spíš zbytečný stres navíc.

Začátky příkrmů proto není potřeba vnímat jako přesně nalinkovaný plán, ve kterém musíš každý den zavést určitou potravinu a odškrtnout si další splněný bod.

Jde především o postupné seznamování s jídlem, novými chutěmi, vůněmi a konzistencemi.

A samozřejmě také o zjištění, že brokolice se dá překvapivě snadno dostat až za ucho a řepa prakticky kamkoliv. Zvlášť když se dítě během jídla rozhodne, že právě teď je ideální chvíle začít si ocucávat palec u nohy. 😄

Pojďme si proto projít, jak začít s příkrmy prakticky, bezpečně a bez zbytečného stresu.

Kdy začít s příkrmy?

Možná jsi už slyšela jednoduché pravidlo:

Dítě na umělém mléce může začít od 4. měsíce, kojené dítě až od 6. měsíce.

Dnes už se to ale takhle striktně nerozděluje.

Jedno pravidlo však platí poměrně jasně: před ukončeným 4. měsícem se příkrmy zavádět nemají.

Mezi 4. a 6. měsícem

V období mezi ukončeným 4. a 6. měsícem může být u některých dětí vhodné zahájit příkrmy ještě před obvyklým začátkem kolem 6. měsíce.

Neznamená to ale, že každé dítě krmené umělým mlékem má automaticky začínat s příkrmy už ve 4 měsících. Vždy záleží na jeho vývoji, zdravotním stavu a konkrétní situaci.

Pokud dítě špatně přibírá, neprospívá nebo má jiné zdravotní potíže, je potřeba nejprve zjistit příčinu a další postup řešit s pediatrem. Dřívější zavedení příkrmů totiž není automatickým řešením horšího přibírání.

Kolem 6. měsíce

Pro většinu zdravých donošených dětí je běžným obdobím pro zahájení příkrmů přibližně 6. měsíc věku.

U plně kojených dětí WHO doporučuje prvních 6 měsíců výlučné kojení a příkrmy zavádět od 6 měsíců společně s pokračujícím kojením.

Samotný věk ale nestačí

Nestačí jen otevřít kalendář a říct si:

„Dnes má šest měsíců, takže můžeme začít.“

Dítě by mělo být na příjem pevnější stravy také vývojově připravené.

Mezi důležité známky patří například to, že:

• dobře drží hlavičku a krk a při jídle je dokáže udržet ve stabilní poloze,

• zvládne sedět vzpřímeně s oporou, aby mohlo bezpečně jíst,

• při nabídnutí jídla otevírá ústa a aktivně na něj reaguje,

• dokáže při jídle koordinovat pohyby úst a jazyka natolik, aby potravu postupně zvládlo přijmout.

To ale neznamená, že musí od první lžičky všechno dokonale spolknout.

Na začátku může jídlo vyplivovat, vytlačovat jazykem nebo ho jednoduše odmítnout. Může mu vadit chuť nebo konzistence, případně jen potřebuje čas, aby si na úplně nový způsob přijímání potravy zvyklo.

Samotné plivání tedy ještě neznamená, že dítě na příkrmy není připravené.

Stejně tak nemusí umět držet lžičku nebo se samo nakrmit. Důležitá je především dostatečná kontrola hlavy a trupu a schopnost jídlo bezpečně přijmout.

Takže místo otázky:

„Už mu bylo šest měsíců?“

je lepší položit si dvě:

„Je přibližně ve věku, kdy se příkrmy běžně zavádějí?“

a zároveň:

„Je na ně už vývojově připravené?“

Pokud si nejsi jistá, zvlášť u předčasně narozeného dítěte, dítěte, které neprospívá, nebo dítěte se zdravotními obtížemi, je nejlepší načasování začátku příkrmů probrat s pediatrem.

Jak jsme to měli my

U nás byl syn kojený a s prvními příkrmy jsme začínali kolem 6. měsíce.

Jako první jsme zvolili mrkev a zvládl ji bez problémů. Postupovali jsme pomalu, vždy jsme několik dní nechali stejnou potravinu a teprve potom přidávali další.

Právě k tomu se ještě dostaneme níže – protože i kolem toho, jak dlouho jednu novou potravinu nabízet a kdy přidat další, existuje spousta různých doporučení.

Čím začít?

Když se řekne první příkrm, spoustě z nás jako první naskočí:

mrkev. 🥕

A není na tom nic špatného. Mrkev se běžně řadí mezi potraviny vhodné v období zavádění příkrmů, pokud je dobře tepelně upravená a podaná v konzistenci, kterou dítě bezpečně zvládne.

Na internetu se ale můžeš setkat i s tvrzením, že se jako první příkrm nedoporučuje, protože může nadýmat. Pro takové obecné doporučení ale není v současných odborných doporučeních opora.

Takže pokud chceš začít mrkví, klidně můžeš.

Stejně dobře ale může být první potravinou například:

• dýně,

• cuketa,

• brokolice,

• květák,

• batát,

• brambor.

Jedna jediná „správná“ první potravina neexistuje.

Důležitější než to, jestli jako první zvolíš mrkev, dýni nebo cuketu, je, aby se nabídka postupně rozšiřovala a dítě se seznamovalo s různými chutěmi.

Právě proto se dnes doporučuje nezůstávat jen u přirozeně sladších druhů zeleniny, jako je mrkev nebo batát, ale od začátku postupně nabízet také méně sladké chutě – například brokolici nebo květák.

Dítě si tak postupně zvyká na pestřejší spektrum chutí a jídelníček se od začátku nestaví jen na několika sladších variantách.

A co ovoce?

Ovoce můžeš do jídelníčku zařadit už od začátku příkrmů, tedy přibližně kolem 6. měsíce. Může být praktické začít nejprve zeleninou a ovoce postupně přidat až potom, aby dítě hned od začátku poznávalo i méně sladké chutě.

Začít můžeš například:

• 🍌 banánem,

• 🍐 hruškou,

• 🍎 jablkem,

• 🍑 broskví nebo meruňkou,

• 🍓 jahodami,

• 🫐 borůvkami,

• případně dalšími druhy ovoce v podobě odpovídající věku a schopnostem dítěte.

Na začátku můžeš ovoce podle druhu podávat měkké, rozmačkané, nastrouhané, krátce tepelně upravené nebo později jako měkké kousky do ruky.

Některé druhy, například tvrdé syrové jablko, je potřeba upravit tak, aby nepředstavovaly riziko dušení.

Ovoce se hodí také k jídlům, která obsahují rostlinné zdroje železa. Vitamin C totiž pomáhá jeho vstřebávání, takže například ovoce bohatší na vitamin C může být příjemným doplněním kaše nebo jídla s luštěninami.

Použít můžeš nejen čerstvé, ale také mražené ovoce, pokud je vhodně připravené pro věk dítěte. Nemusíš se tak omezovat jen na to, co je právě v sezóně.

Jak jsme to měli my

U nás jsme začínali banánem – a ten se ukázal jako jedno z nejvděčnějších jídel vůbec. 😄 Je měkký, snadno se rozmačká a není potřeba ho nijak složitě připravovat.

Jinak jsme hodně sahali po tom, co bylo zrovna v sezóně. Podle období jsme tak postupně zařazovali například hrušky, jablka, broskve, meruňky nebo různé druhy drobného ovoce.

Přišlo nám praktické vybírat hlavně ovoce, které bylo zrovna běžně dostupné a čerstvé, místo toho, abychom se snažili držet nějakého přesného seznamu nebo pořadí.

A ještě jeden rozdíl, který stojí za zmínku:

Ovoce ano, džus ne.

Dětem do 12 měsíců se ovocné ani zeleninové džusy nedoporučují. Ovoce je lepší volbou – dítě díky němu získá i vlákninu a zároveň se učí pracovat s různými chutěmi a konzistencemi.

Mysli brzy také na železo

Jakmile se dítě začne seznamovat se zeleninou a dalšími prvními chutěmi, je dobré myslet i na to, že příkrmy postupně nemají být jen o mrkvi, dýni nebo cuketě.

Kolem 6. měsíce začíná být důležité, aby dítě získávalo železo také z příkrmů.

Mezi vhodné zdroje patří například:

• maso,

• vejce,

• luštěniny,

• obilné kaše obohacené železem.

Železo ze živočišných zdrojů se obecně vstřebává lépe než železo z rostlinných potravin. U rostlinných zdrojů může jeho využití podpořit kombinace s potravinou obsahující vitamin C – třeba se zeleninou nebo ovocem.

To ale neznamená, že musíš počítat miligramy železa v každé lžičce nebo začít sestavovat jídelníček jako nutriční tabulku.

Důležité je hlavně to, aby se potraviny bohaté na železo začaly v jídelníčku objevovat poměrně brzy a potom pravidelně.

A co tuky v příkrmech?

Tuk má v jídelníčku miminka svoje místo. Je důležitým zdrojem energie a pomáhá tělu využívat vitaminy rozpustné v tucích.

Tuk dítě získává z různých potravin – například z mateřského nebo umělého mléka, vajec, ryb, plnotučných mléčných výrobků, ořechových másel nebo olejů.

Do zeleninového či zeleninovo-masového příkrmu můžeš podle složení přidat i malé množství kvalitního rostlinného oleje, například řepkového nebo olivového.

Jako praktická orientace může posloužit například přibližně ½ čajové lžičky oleje do jedné dětské porce. Není ale potřeba olej přidávat automaticky do každého jídla – pokud příkrm už obsahuje jiný zdroj tuku, například vejce, rybu, jogurt nebo ořechové máslo, další tuk nemusí být nutný.

Smyslem není, aby jídlo v oleji plavalo, ale aby i tuk byl přirozenou součástí pestrého jídelníčku.

U miminek a malých dětí není vhodné cíleně volit nízkotučnou stravu. Potřebují dostatek energie a tuků pro růst a vývoj.

A co jogurt, pečivo a kaše?

Jakmile se první jídelníček začíná rozšiřovat, nemusíš zůstávat jen u zeleniny, masa a ovoce.

🥛 Jogurt a další mléčné výrobky

Přibližně od 6 měsíců můžeš zařadit například pasterovaný plnotučný bílý jogurt bez přidaného cukru nebo vhodný pasterovaný plnotučný sýr.

Mezi vhodné možnosti sýrů patří například jemný cheddar, cottage nebo čerstvý smetanový sýr. U sýrů je dobré hlídat hlavně obsah soli a vybírat pasterované výrobky.

Naopak se vyhýbej nepasterovaným sýrům a některým měkkým plísňovým sýrům, například brie, camembertu nebo rokfóru, které mohou představovat riziko infekce bakterií Listeria.

🌾 Pečivo, lepek a obiloviny

Obiloviny obsahující lepek není potřeba preventivně odkládat. Lepek je možné zavést už po ukončeném 4. měsíci, pokud dítě začíná s příkrmy dříve a je na ně vývojově připravené.

V praxi se ale potraviny jako chléb, rohlík nebo těstoviny častěji zařazují až kolem 6. měsíce, kdy dítě obvykle lépe zvládá jejich konzistenci.

Lepek můžeš zpočátku nabídnout například v obilné kaši a později postupně zařadit také pečivo nebo těstoviny.

Do jídelníčku samozřejmě patří i obiloviny a přílohy, které lepek přirozeně neobsahují, například rýže, kukuřice nebo quinoa.

U velmi měkkého bílého pečiva je dobré dávat pozor – pokud ho dítě dobře nerozkouše, může se v ústech slepit do hutné hmoty. Proto může být praktičtější nabídnout lehce opečený chléb nebo pečivo, které není úplně měkké a lepivé, vždy v podobě odpovídající schopnostem dítěte.

Pozor také na obsah soli, protože některé druhy pečiva jí mohou obsahovat poměrně hodně.

🥣 A co kaše?

Kaše může být praktickým způsobem, jak do jídelníčku zařadit obiloviny. Vybírej ideálně variantu bez přidaného cukru a konzistenci přizpůsob tomu, co dítě bezpečně zvládá.

Zařadit ji můžeš přibližně od 6 měsíců. Nemusí být automaticky jen večeří – můžeš ji nabídnout ráno, během dne nebo večer podle toho, jak vám zapadne do režimu.

Pokud obsahuje obilovinu s lepkem nebo jiný nový alergen, platí stejná pravidla jako u ostatních alergenů – zpočátku ho nabídnout samostatně v malém množství a sledovat reakci.

Jak jsme to měli my

U nás jsme kaši dávali hlavně jako večeři a takhle nám to vyhovovalo přibližně do jednoho roku.

A jestli díky ní náš syn spal lépe?

Upřímně, žádný rozdíl jsem nepozorovala. 

Jak připravit první příkrm?

Na začátku opravdu nepotřebuješ složitý recept ani několik surovin najednou.

Vezměme třeba dýni.

1. Dýni omyj, rozkroj, odstraň semínka a podle druhu oloupej. U Hokkaido může slupka zůstat, pokud ji uvaříš úplně doměkka; u tvrdších druhů je lepší ji odstranit.

2. Nakrájej ji na menší, podobně velké kousky, aby se uvařily přibližně stejně rychle.

3. Uvař ji v malém množství vody nebo připrav v páře doměkka. Přesný čas záleží na druhu dýně i velikosti kousků – hotová je ve chvíli, kdy ji bez problémů rozmáčkneš vidličkou.

4. Rozmixuj ji na jemné, hladké pyré. Úplně na začátku bývá právě hladká konzistence pro dítě nejsnazší. Jak si na jídlo zvyká a jeho schopnosti se rozvíjejí, můžeš postupně přecházet k hustší a hrubší struktuře.

5. Pokud je pyré příliš husté, můžeš ho naředit trochou kojenecké vody, mateřského mléka nebo správně připraveného umělého mléka, které dítě běžně pije.

A jakou vodu použít?

Pro přípravu prvních příkrmů můžeš zvolit kojeneckou vodu, která je určená právě pro přípravu kojenecké stravy a musí splňovat přísnější požadavky na složení než běžná pitná voda.

Není ale potřeba vytvářet dojem, že jiná voda je automaticky nevhodná. Pokud máš doma kvalitní pitnou vodu z veřejného vodovodu, může být také v pořádku.

V prvním roce života je kojenecká voda jednoduchá a bezpečná volba, zvlášť pokud si nejsi jistá kvalitou nebo složením vody z kohoutku. Po prvním roce už se běžně používá kvalitní pitná voda.

Co se týče mateřského nebo umělého mléka, i to můžeš do prvních příkrmů přidat, pokud chceš pyré zjemnit nebo naředit.

Někteří rodiče ho používají právě proto, že dítě jeho chuť dobře zná a nové jídlo pro něj může být díky tomu snáze přijatelné.

Není to ale nutnost.

Jak jsme to měli my

My jsme mléko do prvních zeleninových příkrmů nepřidávali. Chtěla jsem, aby náš syn od začátku poznával samotnou chuť jednotlivých potravin a postupně se s nimi seznamoval takové, jaké jsou.

A právě v tom je začátek příkrmů vlastně docela jednoduchý. Není potřeba vymýšlet složité recepty ani kombinovat několik surovin najednou.

Na první ochutnávání často úplně stačí jedna dobře připravená potravina, jemná konzistence a pár lžiček na seznámení.

Kdy během dne příkrm nabídnout?

Když už víš, co dítěti připravit, může přijít další praktická otázka:

Kdy mu příkrm vlastně nabídnout? Před mlékem, po mléce, ráno nebo v poledne?

Na začátku není potřeba držet se přesné hodiny. Mnohem důležitější je vybrat chvíli, kdy je dítě odpočaté, v dobré náladě a není ani úplně syté, ani hladové tak, že už pláče.

Když je totiž dítě hodně hladové, často nemá trpělivost zkoumat novou lžičku a novou chuť a chce hlavně svoje známé mléko.

Proto může být při prvních ochutnávkách praktické dát nejprve trochu mateřského nebo umělého mléka, potom nabídnout několik lžiček příkrmu a podle potřeby dítě ještě dokrmit mlékem.

Není ale nutné držet se tohoto pořadí za každou cenu. Jakmile si dítě na příkrmy zvyká, můžeš postupně sledovat, co vám vyhovuje nejlépe.

Ráno, nebo raději přes den?

První nové potraviny je praktické nabízet spíš během dne než těsně před spaním.

Ne proto, že by večerní příkrm byl automaticky špatně, ale protože máš během dne více času sledovat, jak dítě novou potravinu snáší.

To se hodí hlavně při zavádění nových alergenů.

Jak jsme to měli my

U nás jsme první příkrmy zaváděli kolem poledne, jako oběd. Vyhovovalo nám to i proto, že jsme měli zbytek dne na to sledovat, jak dítě novou potravinu snáší.

Po příkrmu jsem mu ještě nabídla mléko. Zpočátku jsme tedy oběd nevnímali jako něco, co má mléčnou dávku okamžitě nahradit, ale spíš jako postupné seznamování s novým jídlem.

Jak postupně přidávat další jídla během dne?

Na úplném začátku je běžné soustředit se nejprve na jedno jídlo denně – u nás to byl například oběd.

Jakmile si dítě na příkrmy zvyká, můžeš postupně přidávat další jídla. Není potřeba řídit se přesným kalendářem, protože každé dítě má trochu jiné tempo.

Orientačně se můžeš řídit takto:

• kolem 6 měsíců: začínáš jedním jídlem denně a podle toho, jak dítě příkrmy zvládá, postupně přidáváš další,

• mezi 6. a 8. měsícem: dítě se postupně dostává přibližně na 2–3 jídla denně,

• od 9 měsíců: obvykle už může mít přibližně 3–4 jídla denně,

• kolem 10.–12. měsíce: mnoho dětí už zvládá 3 pravidelná jídla denně a postupně jí stále více podobně jako zbytek rodiny.

Kolem 1. roku už většina dětí může jíst stejné typy jídel jako ostatní členové rodiny, jen upravené podle jejich věku – bez zbytečně přidané soli a cukru, v bezpečné konzistenci a velikosti.

To ale neznamená, že přesně v den prvních narozenin musí dítě „jíst jako dospělý“. Přechod je postupný a u každého dítěte trochu jiný.

Svačina navíc není v prvním roce povinná. Pokud má dítě mezi hlavními jídly hlad, může stále dostat mateřské nebo umělé mléko.

Nemusíš zůstat dlouho jen u hladkého pyré

Začátky příkrmů si člověk často představí jako dokonale hladkou kašičku bez jediného kousku.

Na úplném začátku může být právě jemné a hladké pyré pro dítě nejjednodušší, protože se teprve učí, jak s jídlem v ústech pracovat a jak ho polykat.

U hladké konzistence ale není potřeba zůstávat dlouhé měsíce.

Jakmile ji dítě zvládá bez větších potíží, můžeš začít jídlo postupně nechávat hustší, méně rozmixované a později přecházet k měkkým kouskům:

hladké pyré → hustší nebo rozmačkané jídlo → hrubší konzistence → měkké kousky vhodné do ruky

Jak poznat, že můžeš zkusit další konzistenci?

Pokud dítě současnou konzistenci dobře přijímá, dokáže ji v ústech zpracovat a spolknout, můžeš další porci zkusit připravit o něco hrubší.

Není potřeba dělat velké skoky. Často stačí jídlo jen méně rozmixovat nebo ho místo mixování rozmačkat vidličkou.

Nová struktura může dítě zpočátku překvapit. Může ji vyplivnout, zakašlat nebo se může objevit dávivý reflex. Samo o sobě to ještě neznamená, že na ni není připravené – i práce s různými konzistencemi je dovednost, kterou se teprve učí.

Pokud ale novou strukturu opakovaně nezvládá, má výrazné potíže s polykáním nebo se při jídle opakovaně dusí, je vhodné postup zpomalit a poradit se s pediatrem.

WHO doporučuje konzistenci příkrmů postupně měnit podle věku a schopností dítěte. Kolem 8. měsíce už většina dětí zvládá také měkké kousky vhodné do ruky.

Kolik toho má miminko sníst?

Tohle je jedna z otázek, která napadne skoro každého rodiče hned na začátku:

Kolik toho má vlastně miminko sníst?

První den to může být jedna lžička.

Možná tři.

A možná většina skončí na bryndáku.

To je v začátcích úplně v pořádku.

WHO doporučuje u dětí kolem 6–8 měsíců začínat přibližně 2–3 polévkovými lžícemi na jedno jídlo a množství postupně zvyšovat podle chuti, věku a schopností dítěte.

Na úplném začátku je důležitější, aby se dítě s jídlem postupně seznamovalo a naučilo se ho přijímat, než aby snědlo konkrétní počet gramů.

Stejně důležité je sledovat signály hladu a sytosti.

Pokud dítě otevírá pusu, aktivně se o jídlo zajímá a chce pokračovat, můžeš nabídnout další lžičku.

Když začne zavírat pusu, odvracet hlavu nebo o jídlo ztratí zájem, je lepší dát mu pauzu a nenutit ho porci dojíst.

Jak jsme to měli my

Náš syn byl od začátku poměrně velký jedlík a první příkrm přijal překvapivě dobře.

Už při prvním ochutnávání snědl několik lžiček, zhruba polovinu malé přesnídávkové skleničky.

Neznamená to ale, že stejné množství má sníst každé dítě. Některé děti zvládnou první den jen jednu nebo dvě lžičky a i to je naprosto v pořádku.

Každé dítě si na jídlo zvyká vlastním tempem. 

Musím dávat jednu potravinu tři dny?

Možná jsi stejně jako já začínala způsobem:

1.–3. den mrkev
4.–6. den dýně
7.–9. den cuketa

Tak jsme příkrmy zaváděli i my a vyhovovalo nám to.

A ani dnes to není špatný postup.

CDC s odkazem na doporučení Americké pediatrické akademie stále uvádí, že na úplném začátku je možné zavádět jednu novou jednodruhovou potravinu a před zavedením další počkat přibližně 3–5 dní. Díky tomu je snazší vypozorovat, jestli dítě na konkrétní potravinu nereaguje nežádoucím způsobem.

Není to ale jediný správný způsob.

Současná doporučení nejsou v tomto bodě úplně jednotná. Některé zdroje stále doporučují zavádět nové jednodruhové potraviny s několikadenním odstupem, jiné jsou v tomto ohledu volnější a větší pozornost doporučují hlavně při zavádění častých alergenů.

Jakmile už dítě několik potravin zná a dobře je snáší, můžeš je mezi sebou začít kombinovat a postupně přidávat další. Není potřeba vracet se u každé nové suroviny znovu k pevnému třídennímu režimu.

U potravin, které patří mezi časté alergeny, je vhodné postupovat opatrněji. NHS doporučuje zavádět je po jedné a zpočátku v malém množství, aby bylo možné případnou reakci snáze rozpoznat.

Jak jsme to měli my

Naše pediatrička nám tehdy říkala, že dnes už není nutné držet u každé běžné nové potraviny striktně třídenní rozestup a že můžeme jídelníček rozšiřovat rychleji.

My jsme se přesto rozhodli první potraviny zavádět pomaleji a několik dní po sobě jsme nechávali stejnou surovinu. Vyhovovalo nám, že jsme tak měli lepší přehled o tom, co náš syn právě ochutnal a jak na danou potravinu reaguje.

Malý trik, který ti může ušetřit spoustu času

A teď moje oblíbená část.

Uvař víc než jednu porci

Vařit každý den jeden kousek dýně kvůli několika lžičkám je přesně ten typ práce, který začne být po pár dnech dost otravný.

Mnohem praktičtější je připravit si větší množství najednou a část uložit do zásoby.

Jak na to?

1. Připrav větší množství jedné potraviny.

Třeba dýně, mrkve nebo brokolice.

2. Uvař ji doměkka.

3. Rozmačkej nebo rozmixuj podle toho, jakou konzistenci už dítě zvládá.

4. Po uvaření nech příkrm zchladnout.

Neměl by ale zůstávat při pokojové teplotě zbytečně dlouho. Doporučuje se ho zchladit a uložit do lednice nebo mrazáku během 1–2 hodin.

Pokud chceš chlazení urychlit, můžeš jídlo rozdělit do menších nádob nebo nádobu postavit do studené vody.

5. Část, kterou chceš použít během následujících 1–2 dnů, dej do lednice. Zbytek rozděl do malých čistých nádob nebo silikonové formičky na led a zamraz.

Příkrm uložený v lednici je podle NHS vhodné spotřebovat do 2 dnů.

Výjimkou je rýže. Tu je potřeba zchladit rychleji, ideálně do 1 hodiny, a pokud ji uložíš do lednice, spotřebovat ji do 24 hodin.

6. Po zamrazení můžeš jednotlivé porce přesunout do sáčku nebo nádoby vhodné do mrazáku.

Na obal si vždy napiš druh potraviny a datum zamrazení, abys měla přehled, co je uvnitř a jak dlouho už zásobu máš.

V mrazáku tak můžeš mít třeba:

🎃 dýni
🥕 mrkev
🥦 brokolici
🍠 batát
🥔 brambor
🥩 maso

Jak jsme to měli my

My jsme příkrm po uvaření nechali vychladnout, jednu porci jsme dali do lednice na další den a zbytek zamrazili do malých porcí.

Díky tomu jsme nemuseli každý den vařit znovu od začátku a zároveň jsme měli připravených několik různých potravin, které se později daly jednoduše kombinovat.

Jakmile už dítě jednotlivé potraviny zná a dobře je snáší, můžeš z připravených porcí začít skládat různé kombinace.

Třeba:

🎃 + 🥕 dýně + mrkev
🥦 + 🥔 brokolice + brambor
🍠 + 🥩 batát + maso
🥕 + 🥔 + 🥩 mrkev + brambor + maso
🥦 + 🥔 + 🥚 brokolice + brambor + vejce

Z několika základů tak během chvíle vytvoříš různá jídla, aniž bys musela pokaždé vařit všechno od začátku.

Jak bezpečně skladovat a ohřívat domácí příkrmy?

U domácích příkrmů nestačí hlídat jen to, co do nich dáváš. Důležité je také správné skladování, rozmrazování a ohřívání.

Při přípravě pracuj s čistýma rukama, pracovní plochou, miskami, lžičkami a prkénky.

Syrové maso a ryby drž odděleně od potravin, které už nebudeš dál tepelně upravovat. Prakticky to znamená například nekrájet zeleninu na stejném neumytém prkénku, na kterém předtím leželo syrové maso.

Jak příkrm bezpečně rozmrazit?

Nejbezpečnější je nechat zmraženou porci rozmrazit přes noc v lednici.

Pokud potřebuješ příkrm rychleji, můžeš použít také rozmrazovací program v mikrovlnné troubě. Takto rozmražené jídlo ale použij rovnou.

Rozmrazování několik hodin na kuchyňské lince se z hlediska bezpečnosti nedoporučuje.

Po rozmrazení v lednici příkrm spotřebuj do 24 hodin a znovu ho nezamrazuj.

Vodní lázeň, nebo mikrovlnka?

Použít můžeš oboje.

Vodní lázeň je jednoduchá a jídlo se v ní ohřívá pozvolna.

Stejně tak ale můžeš použít mikrovlnnou troubu. Nemusíš se bát „mikrovln“ v jídle – mikrovlnná trouba z něj nedělá radioaktivní ani jinak „ozářené“ jídlo. Při správném používání je bezpečná.

U mikrovlnky je ale potřeba počítat s tím, že jídlo může ohřát nerovnoměrně a mohou v něm vzniknout velmi horká místa.

Po ohřátí proto příkrm vždy důkladně promíchej, nech chvíli odstát a před podáním zkontroluj jeho teplotu.

Uvařené jídlo by se mělo ohřívat pouze jednou.

Co dítě nedojí, už neuchovávej

Tady je pravidlo jednoduché:

Zbytek příkrmu, ze kterého už dítě jedlo, schovej rovnou do koše, ne zpátky do lednice.

Ze lžičky se totiž do jídla dostávají sliny a s nimi i bakterie.

Proto je praktičtější dát do misky nejprve menší porci a případně přidat další z čisté nádoby.

Praktická inspirace: prvních 30 dní příkrmů

Po všech těch doporučeních možná stejně nakonec přijde úplně praktická otázka:

„Dobře, ale co mu mám teda zítra dát?“

Proto jsem připravila jednoduchou inspiraci na prvních 30 dní.

Neber ji ale jako jídelníček, který je potřeba dodržet den po dni. Neexistuje jedno správné pořadí potravin ani univerzální plán, který bude vyhovovat každému dítěti.

Tabulka vychází z pomalejšího způsobu zavádění, kdy nové potravině necháš několik dní, než přidáš další.

Tak jsme postupovali i my.

Pořadí můžeš změnit, některý blok zkrátit nebo prodloužit a známé potraviny mezi sebou postupně kombinovat.

U alergenů navíc třídenní blok neznamená, že musí dítě tři dny po sobě sníst stejnou porci. Nový alergen je vhodné zavést samostatně, nejprve v malém množství, a pokud ho dítě bez problémů toleruje, dál ho průběžně zařazovat do jídelníčku.

Dny	Nová potravina / jídlo	Co přináší	Častý alergen?
1.–3.	🥕 Mrkev	beta-karoten	—
4.–6.	🎃 Dýně	beta-karoten	—
7.–9.	🥦 Brokolice	vitamin C, folát	—
10.–12.	🥩 Maso + známá zelenina	železo, zinek, bílkoviny	—
13.–15.	🥚 Dobře tepelně upravené celé vejce + známá zelenina	bílkoviny, tuky, cholin	ANO – vejce
16.–18.	🥛 Plnotučný bílý jogurt	bílkoviny, tuky, vápník	ANO – kravské mléko
19.–21.	🌾 Obilovina obsahující lepek + známé jídlo (např. pšeničná kaše)	sacharidy, energie	ANO – obiloviny obsahující lepek (např. pšenice)
22.–24.	🥣 Čočka + známá zelenina	železo, bílkoviny, vláknina	—
25.–27.	🥜 Arašídy v bezpečné formě + známé jídlo (např. hladké arašídové máslo)	tuky, bílkoviny	ANO – arašídy
28.–30.	🐟 Ryba + známá zelenina	bílkoviny, jód, podle druhu i omega-3	ANO – ryba

Co znamená „v bezpečné formě“?

U některých potravin záleží nejen na tom, kdy je zařadíš, ale také na způsobu, jakým je dítěti nabídneš.

Vejce podávej dobře tepelně upravené.

Arašídy rozhodně nepodávej celé. Vhodná je například malá dávka hladkého arašídového másla, které můžeš naředit nebo dobře rozmíchat do známého jídla.

Rybu důkladně tepelně uprav a pečlivě zkontroluj, že v ní nezůstaly žádné kosti.

U všech jídel přizpůsob konzistenci tomu, co už dítě bezpečně zvládá.

Alergeny a bezpečnost

Alergeny není potřeba schovávat na později

Možná jsi ještě slyšela:

„Vejce, arašídy nebo rybu dej radši až později.“

Současná doporučení jsou ale jiná. Běžné alergenní potraviny není potřeba preventivně odkládat a mohou se postupně zařazovat už v období příkrmů, přibližně od 6 měsíců.

Mezi nejčastější patří například:

• 🥚 vejce,

• 🥜 arašídy a jiné ořechy,

• 🥛 kravské mléko,

• 🌾 obiloviny obsahující lepek,

• 🐟 ryby,

• 🦐 korýši a měkkýši,

• 🌱 sója,

• sezam.

Jak už jsme zmínili výše, nové alergeny je vhodné zavádět jednotlivě a nejprve v malém množství, aby bylo možné případnou reakci snadněji rozpoznat.

Důležitá je ale ještě jedna věc:

Pokud dítě danou potravinu dobře toleruje, neměla by z jídelníčku zase na dlouhou dobu zmizet.

Je vhodné ji dál pravidelně zařazovat do běžné stravy.

Jak může vypadat alergická reakce?

Může se objevit například vyrážka, otok rtů nebo obličeje, zvracení, kašel nebo sípání.

Pokud má dítě potíže s dýcháním, otéká mu jazyk nebo hrdlo, je výrazně malátné nebo nereaguje jako obvykle, jde o akutní stav a je potřeba ihned volat 155 nebo 112.

U dítěte se závažným ekzémem, známou potravinovou alergií nebo jiným zvýšeným rizikem alergie je vhodné zavádění alergenů předem konzultovat s pediatrem, případně alergologem.

Co do prvních příkrmů nedávat?

U některých potravin je lepší ještě chvíli počkat, u jiných je důležité hlavně množství nebo způsob, jakým je dítěti nabídneš.

❌ Med před 1. rokem

Med se dětem mladším 12 měsíců nedoporučuje kvůli riziku kojeneckého botulismu.

Med může obsahovat spory bakterie Clostridium botulinum. U miminek ještě není střevní prostředí dostatečně vyzrálé, takže se v něm mohou spory pomnožit a vytvořit toxin, který napadá nervový systém a může způsobit svalovou slabost, potíže s polykáním a v těžkých případech i s dýcháním. Po prvním roce je střevo a jeho mikrobiom už odolnější, proto se riziko výrazně snižuje.

Med se miminku do 12 měsíců nedoporučuje dávat ani jako součást pečených nebo vařených jídel – například do domácího banánového chlebíčku. Běžná tepelná úprava totiž nemusí spory bakterie spolehlivě zničit.

Proto med před prvním rokem raději úplně vynech.

❌ Přidaný cukr

Miminko přidaný cukr nepotřebuje.

V prvních letech má dítě poměrně malé porce, ale zároveň vysokou potřebu důležitých živin. Potraviny by proto měly být co nejvýživnější a přidaný cukr do jídelníčku přináší hlavně další energii bez potřebných vitaminů, minerálů nebo dalších důležitých živin.

Časté sladké potraviny navíc podporují vznik zubního kazu a právě v raném věku se začínají vytvářet i chuťové preference dítěte.

Proto není potřeba doslazovat kaše, jogurt ani jiné příkrmy. Přirozeně sladkou chuť dítě pozná třeba z ovoce.

❌ Zbytečně přidávat sůl

Ani sůl není potřeba do dětských příkrmů přidávat.

Děti do 1 roku by měly přijmout méně než 1 g soli denně, děti od 1 do 3 let maximálně přibližně 2 g denně. Do tohoto množství se přitom počítá i sůl, která už je přirozeně nebo průmyslově obsažená v potravinách.

U miminek jsou ledviny stále ve vývoji a nejsou schopné hospodařit se sodíkem stejně jako ledviny dospělého člověka. Zbytečně vysoký příjem soli je proto může více zatěžovat. Vyšší příjem sodíku navíc není žádoucí ani z dlouhodobého hlediska, protože souvisí s vyšším krevním tlakem.

U malých dětí proto není důvod jídlo dosolovat. Pozor je dobré dávat i na potraviny, které obsahují hodně soli samy o sobě – například uzeniny, slané krekry, chipsy, hotová jídla nebo vývary z kostky.

Není potřeba se bát, že dítěti nesolené jídlo nebude chutnat. Jeho chuťové preference se teprve vytvářejí a právě v tomto období má příležitost poznávat přirozenou chuť jednotlivých potravin.

❌ Celé ořechy a další rizikové potraviny

Celé ořechy představují pro malé děti riziko dušení. NHS doporučuje celé ořechy nepodávat dětem mladším 5 let.

Neznamená to ale, že malé dítě ořechy vůbec nesmí. Od období příkrmů je lze podle schopností dítěte nabídnout například jemně mleté, drcené nebo ve formě hladkého ořechového másla rozmíchaného do jídla.

Mezi další potraviny, u kterých je potřeba dávat zvýšený pozor na způsob podání, patří například:

• celé hroznové víno a cherry rajčata,

• tvrdé kusy syrové mrkve nebo jablka,

• popcorn,

• tvrdé nebo velmi lepivé sladkosti,

• samotná lžíce hustého arašídového nebo jiného ořechového másla.

Spoustu potravin není potřeba úplně vyřadit – stačí je upravit podle věku a schopností dítěte. Hroznové víno nebo cherry rajčata můžeš například podélně rozkrájet na menší části, tvrdou zeleninu uvařit doměkka a ořechy namlít.

A jedno pravidlo platí bez ohledu na to, co dítě právě jí:

Při jídle ho nenechávej bez dozoru a vždy ho nech jíst vsedě ve vzpřímené poloze.

❌ Kravské mléko jako hlavní nápoj před 1. rokem

Kravské mléko může být přibližně od 6 měsíců součástí jídla nebo použité při vaření a dítě může mít například i bílý plnotučný jogurt.

Jako hlavní mléčný nápoj ale před 12. měsícem vhodné není.

Kravské mléko totiž nemá takové složení, jaké kojenec v tomto období potřebuje. Obsahuje příliš mnoho bílkovin a některých minerálních látek, které musí nezralé ledviny dítěte zpracovat, a zároveň má málo železa. CDC navíc upozorňuje, že kravské mléko jako hlavní nápoj před 12. měsícem může u některých dětí vést k drobným ztrátám krve ze střeva, a tím riziko nedostatku železa ještě zvyšovat.

Do prvních narozenin proto zůstává hlavním mléčným nápojem mateřské mléko nebo kojenecké mléko.

Co když miminko jídlo vyplivne?

Když dítě jídlo vyplivne, nemusí to hned znamenat:

„Nechutná mu.“

Na začátku se totiž teprve učí, co s jídlem v puse vlastně dělat – jak ho posunout jazykem, rozmělnit, zvládnout novou konzistenci a nakonec spolknout.

Nová chuť nebo struktura ho může překvapit a první reakce může být klidně taková, že všechno skončí venku.

Takže pokud dnes brokolice přistane na bryndáku, není potřeba ji rovnou vyřadit z jídelníčku. Za pár dní ji můžeš nabídnout znovu, třeba v trochu jiné konzistenci.

Důležité je hlavně nenutit. Cílem není dostat za každou cenu další lžičku do pusy, ale dát dítěti prostor, aby si na nové jídlo postupně zvyklo.

Nech dítě jídlo také poznávat

Při příkrmech se dítě neučí jen jíst. Seznamuje se s jídlem všemi smysly.

Může ho:

• vidět,

• cítit,

• osahat,

• rozmáčknout,

• vzít do ruky,

• ochutnat.

A ano, znamená to také nepořádek.

Často docela velký.

Možná zjistíš, že dýňové pyré drží ve vlasech lépe než některé stylingové přípravky. 😄

I sahání do jídla, mačkání nebo zkoumání jeho struktury je ale součástí učení. Dítě si tím vytváří zkušenost s tím, jak různé potraviny vypadají, voní a jaký mají povrch nebo konzistenci.

Pro rodiče může být těžké jen přihlížet tomu, jak se pečlivě připravený oběd během chvíle promění v malý výtvarný projekt na stole, podlaze nebo klidně i na zdi.

Ale i tahle fáze k seznamování s jídlem patří.

A když bude nejhůř, vymalovat se dá vždycky. 😄

Co se může stát se stolicí po zavedení příkrmů?

S prvními příkrmy se často změní i obsah plenky. 😄

Stolice může být hutnější, tmavší, výrazněji zapáchat a měnit barvu podle toho, co dítě jedlo. Po řepě, špenátu nebo borůvkách může někdy vypadat úplně jinak, než na co jsi byla zvyklá při samotném kojení nebo umělém mléce.

Samotná změna barvy nebo konzistence po zavedení pevné stravy tedy často není důvod k panice.

Zpozornět je ale vhodné například tehdy, když se ve stolici objeví krev, je opakovaně velmi vodnatá, nápadně světlá nebo bílá, případně pokud má dítě zároveň další obtíže. V takové situaci je na místě poradit se s pediatrem.

A co zácpa?

Zácpa se může objevit právě v období, kdy dítě začíná jíst pevnou stravu.

Nejde přitom jen o to, jak často dítě kaká. Důležitější je, jak stolice vypadá a jestli její vyprazdňování dítěti působí potíže. Pro zácpu je typická hlavně tvrdá, suchá nebo bobkovitá stolice, obtížné vyprazdňování a někdy také pevnější bříško nebo menší chuť k jídlu.

Pomoci může dostatek tekutin, pokračování v mateřském nebo umělém mléce a pestrý jídelníček s potravinami obsahujícími vlákninu – například zeleninou, ovocem, luštěninami nebo vhodnými obilovinami.

Od začátku příkrmů můžeš, jak už jsme zmínili, k jídlu nabízet také několik doušků vody.

Pokud zácpa trvá, dítě má výrazné bolesti, krev ve stolici, zvrací, má nápadně nafouklé břicho nebo tě cokoli znepokojuje, řeš situaci s pediatrem.

Pár mýtů o prvních příkrmech

Doporučení kolem dětské výživy se v průběhu let měnila. Pokud ti tedy babička, kamarádka nebo někdo na internetu říká něco jiného, nemusí si to nutně vymýšlet.

Možná jen vychází ze starších doporučení.

❌ „U vajíčka se musí bílek a žloutek oddělovat a jednu část dát až po prvním roce.“

Dnes už ne.

Starší doporučení se lišila a často se například dlouho odkládal právě bílek.

Současná doporučení ale dlouhé odkládání vejce kvůli prevenci alergie nepodporují.

EAACI doporučuje dobře tepelně upravené vejce zavést jako součást příkrmů. NHS uvádí vejce mezi alergeny, které lze zavádět přibližně od 6 měsíců.

Začni malým množstvím dobře tepelně upraveného celého vejce a sleduj reakci.

Pokud ho dítě dobře toleruje, dál ho pravidelně zařazuj do jídelníčku.

❌ „Alergeny je lepší dát co nejpozději.“

Ani to dnes obecně neplatí.

Běžné alergenní potraviny není potřeba preventivně odkládat. NHS upozorňuje, že zejména odkládání arašídů a slepičího vejce za období přibližně 6–12 měsíců může riziko vzniku alergie naopak zvyšovat.

Důležitá je bezpečná forma, malé počáteční množství a zavádění jednotlivě.

❌ „První příkrm musí být mrkev.“

Nemusí.

Mrkev je jako první příkrm úplně v pořádku – a právě jí jsme mimochodem začínali i my. Není ale jedinou správnou volbou.

Začít můžeš například dýní, cuketou, brokolicí, květákem nebo jinou vhodně připravenou zeleninou. Dobré je od začátku nabízet také méně sladké druhy zeleniny, aby dítě poznávalo co nejširší škálu chutí a nezvykalo si jen na ty sladší.

Ovoce samozřejmě zařadíš také, není ale nutné volit ho hned jako první příkrm.

❌ „Mrkev se už jako první příkrm nedoporučuje, protože nadýmá.“

Ani pro toto obecné tvrzení není v současných odborných doporučeních opora.

Mrkev se naopak běžně uvádí mezi zeleninou vhodnou v období zavádění příkrmů.

Pokud ji dítě dobře snáší, není důvod se jí kvůli obecnému tvrzení o nadýmání vyhýbat.

❌ „Každé miminko musí sníst určité množství.“

Nemusí.

V začátcích je množství velmi individuální. Některé dítě ochutná jednu nebo dvě lžičky, jiné sní podstatně víc.

Důležitější než prázdná miska je postupné seznamování s jídlem a respektování signálů hladu a sytosti dítěte.

❌ „Když něco jednou nechce, znamená to, že mu to nechutná.“

Ani to nemusí být pravda.

Nová chuť nebo konzistence může dítě překvapit a někdy potřebuje stejnou potravinu ochutnat opakovaně, než si na ni zvykne.

Potravinu proto můžeš za nějaký čas nabídnout znovu – bez přemlouvání a bez tlaku.

Navíc se chutě dítěte během vývoje mění. Něco, co dnes odmítá, může za několik týdnů jíst úplně bez problémů – a stejně tak se může stát, že potravinu, kterou dlouho milovalo, začne najednou odmítat.

Takže pokud dnes kapusta skončí pod stolem, ještě to nemusí znamenat její definitivní konec v jídelníčku.

❌ „Dítě bez zubů nemůže jíst kousky.“

Může.

Zuby nejsou podmínkou pro to, aby dítě zvládlo měkké kousky jídla. Dásně jsou překvapivě schopné a měkké potraviny dokáže dítě zpracovat i bez prořezaných zubů.

Důležitější než počet zubů je, jestli je dítě vývojově připravené, zvládá jídlo v ústech a dostává ho v bezpečné konzistenci a velikosti.

Není proto potřeba čekat s každou hrubší strukturou až na první zoubky.

❌ „Když se dítě při jídle dávivě zakucká, znamená to, že se dusí.“

Ne vždy.

Dávení a dušení nejsou totéž.

Dávení je ochranný reflex, který dítěti pomáhá posunout příliš velké sousto nebo nezvyklou strukturu zpět dopředu v ústech. Při zavádění nových konzistencí se může objevovat poměrně často.

Při dávení bývá dítě obvykle schopné vydávat zvuky, kašlat nebo dávit.

Dušení je naopak akutní stav, při kterém jsou dýchací cesty zablokované a dítě nemusí být schopné kašlat, plakat ani vydávat zvuk.

Proto je důležité dítě při jídle vždy hlídat, nechat ho jíst ve vzpřímené poloze a znát základy první pomoci při dušení.

Samotné občasné dávení při seznamování s novou konzistencí ještě neznamená, že na ni dítě není připravené. Je to běžná součást učení, jak s jídlem v ústech pracovat.

❌ „Když dám večer kaši, dítě bude lépe spát.“

Kaše může být úplně běžnou součástí jídelníčku, ale není zárukou delšího nebo klidnějšího nočního spánku.

Pokud ji tedy dítěti chceš nabídnout, klidně ji zařaď ráno, během dne nebo večer podle toho, jak vám vyhovuje. Není ale potřeba ji zavádět jen jako trik na lepší spaní.

❌ „Když dítě začne jíst příkrmy, musí hned vypít hodně vody.“

Nemusí.

S vodou můžeš začít přibližně od 6 měsíců, tedy společně se zaváděním příkrmů. Zpočátku úplně stačí nabídnout několik doušků k jídlu, ideálně z otevřeného hrnečku nebo hrnečku s volným průtokem.

Některé děti vypijí zpočátku jen pár loků a je to v pořádku. Mateřské nebo umělé mléko totiž zůstává během prvního roku důležitou součástí výživy a hlavním mléčným nápojem.

Jako orientační množství uvádí CDC u dětí mezi 6. a 12. měsícem přibližně 120–240 ml vody za den, není ale potřeba dítě nutit, aby toto množství za každou cenu vypilo.

Použít můžeš kojeneckou vodu, která má přísnější požadavky na složení. Není však nezbytná za každou cenu – pokud máš doma zdravotně nezávadnou pitnou vodu z vodovodu, může být vhodná i pro kojence.

❌ „Kupované příkrmy jsou špatné a správná máma musí vždycky vařit.“

Nemusí.

Domácí příkrmy mají výhodu v tom, že přesně víš, co do nich dáváš, můžeš ovlivnit jejich konzistenci a postupně dítě seznamovat s běžnými potravinami.

To ale neznamená, že sklenička nebo jiný vhodný hotový příkrm jsou něco špatného.

Někdy prostě nestíháš, cestujete, jste celý den mimo domov nebo se ti jednoduše nechce stát u sporáku. A to je úplně v pořádku.

U kupovaných příkrmů se vyplatí podívat na složení a vybírat výrobky bez zbytečně přidaného cukru a soli. Zároveň není ideální zůstávat dlouhodobě jen u dokonale hladkých hotových pyré – dítě potřebuje postupně poznávat také různé konzistence.

Sklenička tedy rozhodně není rodičovské selhání. 😄

❌ „Musíš si vybrat: buď krmení lžičkou, nebo BLW.“

Nemusíš.

BLW neboli Baby-Led Weaning je způsob zavádění příkrmů, při kterém dítě dostává vhodně připravené měkké kousky jídla a samo je bere do ruky a jí vlastním tempem, místo aby bylo krmeno pouze pyré ze lžičky.

Není ale potřeba rozhodnout se jen pro jeden způsob.

Klidně můžeš dítě někdy krmit lžičkou a zároveň mu nabízet bezpečné měkké kousky, které si může vzít do ruky a zkoušet samo.

Některým rodinám vyhovuje převážně BLW, jiným krmení lžičkou a spousta rodičů oba způsoby jednoduše kombinuje.

Důležitější než nálepka způsobu krmení je, aby dítě dostávalo pestrou stravu v bezpečné podobě a postupně získávalo zkušenost s různými chutěmi a konzistencemi.

A hlavně: příkrmy nejsou soutěž

Možná bude dítě kamarádky v sedmi měsících jíst půlku rodinného oběda.

A tvoje sní dvě lžičky a třetí si vetře do vlasů.

To samo o sobě neznamená, že děláš něco špatně.

Děti se liší v chuti k jídlu, tempu vývoje i v tom, jak rychle přijímají nové chutě a konzistence.

Sleduj svoje dítě, nabízej mu pestrou a bezpečně připravenou stravu a respektuj jeho hlad i sytost.

Nemusíš mít pocit, že každý oběd musí skončit prázdnou miskou.

A pokud máš pochybnosti o tom, jestli dítě prospívá, jí dostatečně nebo příkrmy zvládá tak, jak by mělo, vždycky je v pořádku poradit se s pediatrem.

Tahák na závěr

🥕 S příkrmy se obvykle začíná kolem 6. měsíce, když je dítě vývojově připravené.

🥩 Mysli brzy také na potraviny bohaté na železo – například maso, vejce, luštěniny nebo obilné kaše obohacené železem.

🥦 Postupně rozšiřuj chutě i konzistence a nezůstávej dlouho jen u hladkého pyré.

🥚 Alergeny zbytečně neodkládej a zaváděj je jednotlivě v bezpečné formě.

👶 Sleduj hlad a sytost dítěte a do jídla ho nenuť.

💧 Od začátku příkrmů můžeš k jídlu nabízet také pár doušků vody.

🥛 Mateřské nebo umělé mléko zůstává během prvního roku důležitou součástí výživy. Kravské mléko před 12. měsícem nepodávej jako hlavní nápoj.

🍇 Jídlo vždy uprav do bezpečné velikosti a konzistence a dítě při jídle nenechávej bez dozoru.

🧊 Klidně vař ve větším a část bezpečně zamraz.

🧂 Do jídla zbytečně nepřidávej sůl ani cukr.

🍯 Med patří až po prvním roce – ani upečený nebo uvařený ho dítěti do 12 měsíců nedávej.

A připrav si hadr.

Protože jedna věc je u příkrmů skoro jistá:

Miminko možná nebude jíst podle tabulek, ale kuchyň bude za chvíli hrát všemi barvami a konzistencemi. 😄❤️

Důležité upozornění

Článek je určený pro rodiče zdravých donošených dětí a má informační charakter. Nenahrazuje individuální doporučení pediatra, nutričního terapeuta ani jiného zdravotnického odborníka.

Pokud dítě neprospívá, dlouhodobě odmítá jídlo, má potíže s polykáním, opakovaně se při jídle dusí, má závažný ekzém, známou potravinovou alergii nebo jiné zdravotní potíže, je vhodné zavádění příkrmů řešit individuálně s pediatrem.

Zdroje

• WHO (2023): Guideline for complementary feeding of infants and young children 6–23 months of age
• ESPGHAN (2017): Complementary Feeding: A Position Paper
• EAACI (2021): Preventing the development of food allergy in infants and young children
• NHS – Best Start in Life: příkrmy, alergeny, bezpečnost potravin a skladování
• CDC – Infant and Toddler Nutrition: příkrmy, železo, nápoje a bezpečnost
• Státní zdravotní ústav (SZÚ): pitná a kojenecká voda

Je toho na tebe někdy moc?

Stáhni si zdarma Mapu první pomoci pro náročné dny – 12 jednoduchých tipů pro chvíle, kdy potřebuješ trochu úlevy.

Chci Mapu zdarma →

Po stažení mapy ti občas pošlu malou dávku pohody do e-mailu. Třeba v podobě krátkého tipu, povzbuzení, článku nebo inspirace pro klidnější mateřství.

Mohlo by vás zajímat

RODIČOVSTVÍ Nestíháš s malým dítětem vůbec nic? 6 věcí, které ti můžou ulehčit den Číst dál → RODIČOVSTVÍ Co mi pomáhá zvládat dny na mateřské s větším klidem Číst dál → PRAKTICKÉ TIPY Jak zabavit dvouleté dítě: 21 jednoduchých aktivit doma i venku Číst dál →